Suvenýr z Ukrajiny

Probíhající tvůrčí cyklus Cesta kolem světa tematizuje (ne)možnost volného cestování v době covidové. Z každé uskutečněné cesty si domů přivážíme charakteristický suvenýr v podobě panenky. I panenka vypovídá mnohé o tamější kultuře, tradicích a zvycích. Nadto lze prostřednictvím takových suvenýrů poznat i zcela odlišné techniky tradičních ručně vyráběných panenek. Japonská cesta tak poodhalila způsob vázání kimona, charakter účesů či specifickou techniku skládání papíru (origami).

Druhá cesta nás zavedla do východní Evropy. Vypravili jsme se na ukrajinský venkov, kde dosud v ženských kruzích vznikají ručně vázané panenky (motanka). Tradiční ukrajinské panenky měly majiteli zajistit magickou ochranu před zlými silami. Motanka tak může být ochranným amuletem – darem pro novorozeně nebo nastávající nevěstu. Rituálnímu charakteru odpovídá potlačení tváře. Při jejich výrobě se nevyužívá technika šití. Pro tyto panenky je specifická starobylá technika vázání a omotávání pruhů látek. Obvykle byly využívány látkové odstřižky nebo staré povlaky a povlečení. Na výplň hlaviček se zužitkovaly i zbytky ovčí vlny. Pro motanky je důležitá struktura a vnitřní skladba jednotlivých textilních vrstev, která je předmětem etnografického výzkumu (Angelina Bobok, Lyudmila Orlova). V řadě zahraničních publikací tak lze listovat nákresy závazných technologických postupů. Starobylé techniky vázání zahrnují nejen zcela jednoduché postupy vyvazování na dřevěný korpus, ale i složité vázání a vrstvení obdélných pruhů s vyznačením rukou, prsou a nohou. Během dvouhodinového workshopu jsme si v návaznosti na tradici vyzkoušeli dokonce tři odlišné postupy při výrobě ukrajinských motanek. Nově oživené panenky se jistě stanou vítanou inspirací pro vnoučata...

O lektorce

kosmo_nauty

Jsem na cestě. • Navracím se k archetypům a znovuobjevuji krajinu dětství. • Fascinují mě zapomenuté paměti a odložené anonymní vzpomínky. Ráda se ukrývám a schovávám. • Substancí mé práce je oživování nechtěných předmětů, nalezených objektů i přírodnin, kterým je umožňováno znovu důstojně existovat v novém pozměněném kontextu. • Určující jsou pro mne příběhy, ať již skutečné nebo fiktivní, vytvářené, nalezené či znovuobjevené. • Znamenalo to, že můžeš vyrůst a nemusíš si přestat hrát. (Olivier Douzou)